JIŘÍ SIVÁK

VÝSTAVA RYBÁŘSKÉ HISTORIE

Výstava rybářské historie ze sbírky pana Jiřího Siváka.

Jde o rozsáhlou výstavu, která mapuje výrobu rybářského náčiní a nářadí v Čechách, a to od začátku minulého století s důrazem na období před únorem roku 1948. Na výstavě jsou zastoupeny také zajímavé kolekce anglických, německý a amerických výrobců. Některé exponáty jsou více jak 150 let staré. Jedná se o ojedinělou expozici, která dosud v Čechách v takto komplexní podobě nebyla nikdy prezentována.

MÍŠA MAŠKOVÁ ART

Začalo to zhruba před dvaceti lety, kdy jsem ještě jako dítě ve školce všude chodila se svým velkým sešitem a kreslila vše, co mi přišlo pod ruku. Dělalo mi totiž neskutečně dobře u srdíčka.

Už jako dítě jsem začala vidět auru kolem lidí a sem tam se mi zjevil i nějaký duch. Neuměla jsem to správně uchopit, a tak jsem lanařila mamku, která mě vozila za různými léčiteli, až jsem se dostala "pod ruku" Zdeňce Ďáskové, která si přinesla dolů po klinické smrti duchovní učení Skládání duše, které po spoustě letech učení nyní s jejím svolením předávám lidem dál i já a využívám k tomu své dary, které seshora mám - tedy intuici, vidění i slyšení.

S tím přišly ruku v ruce i mé obrazy, když nastal ten správný čas a prošla jsem si dost náročnými zkouškami z duchovního hlediska, přišel ke mně anděl a sdělil mi, že začnu lidi léčit obrazy.

Nevěřila jsem mu to. Teda spíš jsem nevěřila sobě. Ale vše, co mi sdělil, se během jednoho měsíce vyplnilo, vše se začalo dít, protože byl ten správný čas. Na nic jsem netlačila, naopak jsem měla velký respekt před tímto světem energií a věděla jsem, jak velká je to odpovědnost.

PŘEDCHOZÍ VÝSTAVY

GEORGE ATANASOV ŠIMEK 

LUCIE HANYKOVÁ

LUCIE HANYKOVÁ

Pracuji s olejovými barvami nanášenými na plátno. Má tvorba spadá do moderního umění.

Už je to celkem dávno, co jsem podlehla olejomalbě. Olejové barvy jsou úžasný materiál. Jsou pomalu schnoucí a můžete s nimi pracovat dlouho a precizně. Jsou výborné pro malbu ve vrstvách ve stylu starých mistrů. Mají hladkou konzistenci, dokáží produkovat krásné, živé tóny a po zaschnutí si barvy zachovávají svoji barevnost a svěžest. Zůstávají výrazné jako za mokra a takto setrvají po staletí. Kvalita obrazu se nemění, naopak, získává na hodnotě.

Olejové barvy mají schopnost být použity na tisíc způsobů. Ráda maluji ve vrstvách, do obrazu se vracím. Pomocí vrstev vytvářím na plátně nejrůznější kompozice a stopy. K nanášení barev používám špachtle, malířské nože, štětce, ruce i jiné další rozličné pomůcky. Konzistenci a tóny samotných barev upravuji dle potřeby. Pracuji jak s barvami přímo z tuby, tak ředěnými, smíchanými s médii. Mám ráda i jemné lazurní vrstvy. Někdy používám strukturované gely a pasty, které podtrhnou plastičnost díla.

Ráda maluji na velkoformátová 3D plátna, kdy se maluje i na 4 cm hranu plátna, takzvaně se pokračuje s malbou i "za roh". Toto umožní ještě více podtrhnout 3D efekt samotného díla.


GEORGE ATANASOV ŠIMEK

K výtvarnému umění jsem neměl dalo by se říci žádný vztah. Bude to znít možná neuvěřitelně, ale malovat jsem začal až na základě jednoho velmi živého snu. Kdy se mi zdálo že jsem namaloval obraz. To bylo někdy v roce 1996. Ráno jsem vstal a začal zkoušet svůj první obraz. Samozřejmě jsem před tím nikdy nemaloval, a tak mi práce vůbec nešla a po chvilce jsem toho zanechal. I tak mi to nedalo, a tak jsem šel do knihkupectví, kde jsem si zakoupil svou první knihu o malování, kde jsem se začal učit techniky kresby i malby. Po prostudování cca asi šesté knihy jsem dospěl k názoru, že by bylo dobré vedení nějakého odborníka, a tak jsem začal navštěvovat kurz kreslení pro dospělé v ZUŠ v Mostě, kam jsem docházel cca asi dva roky. Potom jsem měl tvůrčí pauzu asi 12 let, kdy jsem začal podnikat. Po ukončení podnikání v roce 2012 jsem se k malování vrátil a začal malovat každý den i několik hodin. Začal jsem tím, že jsem sledoval různá videa na kanálu youtube, kde jsem se naučil techniku olejomalby a začal zkoušet malovat vše možné. Nejdříve jsem měl období krajinek, potom zátiší až jsem došel k malování portrétu, což dělám dodnes. V současné době se snažím o co nejrealističtější malbu tzv. hyperrelismus. Na mém příběhu bych chtěl všem ukázat, že si každý z nás může splnit svůj sen a nemusí se to týkat jen malování. Můžeme si splnit všechno čemu věříme. 

TVOŘÍME SRDCEM

Jsme tři naprosto odlišné ženy, které spojil silný záměr tvořit pro lidi smysluplné věci, které do jejich života vnesou radost, chuť do života, odvahu k potřebným pozitivním životním krokům. Tvořit produkty a služby, které budou nejen krásné pro oko, ale probudí přirozenou citlivost všech našich smyslů, které ponesou energii radosti, štěstí, zdraví, ale také lásky. Tvořit tak, že cokoli si u nás pořídíte, rozehraje ve vašich životech krásné uzdravující příběhy.

MILAN KNÍŽÁK

30 portrétů. 

Milan Knížák 

Unikátní cyklus 30 obrazů prof. Milana Knížáka. Obrazový cyklus představuje 30 portrétů osobností, které svým působením ovlivnily světovou vědu, umění, filozofii nebo politiku. Jednotlivé portréty jsou doplněny o autorův osobní komentář.

,,V tomto souboru portrétů jsou lidé, kteří mně utkvěli v paměti buď v dobrém či ve zlém, jsou něčím pro mě významní, symbolizují určitý typ, epochu, zlom.

Měl jsem k dispozici jen jejich drobné a neperfektní fotografie, většinou nevím jakou měli barvu vlasů, očí už vůbec ne.

Přiřazoval jsem jim barvy a atributy tak, jak jsem to cítil, když jsem je začal malovat.''

LUCIE JERHOTOVÁ

- Akryl na plátně -

Jde o jihočeskou autorku obrazů, která se malbě akrylovými barvami věnuje posledních 9 let.

Jako první motivy volila loveckou tématiku, která však jejímu srdci nebyla tak blízká, ačkoli měla veliký úspěch. Poslední čtyři roky maluje převážně motivy, které ve vás vzbuzují emoce. Nejčastějším tématen jsou ženy, ať už odhalené či nikoli.

Při tvorbě používá velikou škálu pestrých barev, obrazy jsou o to více rozzářené a plné energie.

Použita jsou převážně plátna větších rozměrů, která není nutno rámovat, proto jsou malována i ze stran.

Mimo jiné se autorka věnuje malbě na přání, ať už jde o oblíbené motivy například Malého prince, andělů či zvířat.

Pravidelné poptávky má i ze stran ochotnických či amatérských divadel, k vytváření divadelních kulis velkých rozměrů.

Díla jsou na závěr zafixována lakem, který zaručí stálost barev a snazší údržbu.

EVA BERNADETTA

- Realistická kresba tužkou -

Kreslení se věnuje 4 roky, veškeré obrazy včetně černého pozadí jsou kresleny pouze tužkou. Technika, kterou dokáže vytvořit tak dokonale černé pozadí je bohužel tajemstvím, ale je opravdu vykresleno pouze tužkou.

Některé portréty jsou kresleny dle předlohy (fotografie), nicméně zde naleznete i autorská díla, kterým se autorka převážně věnuje.

Některé obrazy jsou doplněny o plátkové zlato, které se ručně nanáší na obraz autorkou. Většinu obrazů zdobí imitace zlata, nicméně jeden obraz (lebka býka) je zdoben pravým 16-ti karátovým bílým zlatem.

Pro zachování stálosti barev je na obrazy aplikován fixativ, tudíž je zde zaručena stálost barev.

Většina obrazů je prodejných jako autorské reprodukce a některé jako originál. Reprodukce jsou vyráběny tak, že originál obrazu je skenován po centimetrech čtverečních a posléze je v počítači dáván dohromady. Papír, na který se následně tiskne, je dovážen ze zahraničí a je té nejvyšší kvality. Každá reprodukce je označena suchou pečetí včetně originálního podpisu autorky. Reprodukce jsou limitované.

Kresba portrétu zabere většinou měsíc i déle.

Portréty i návrhy obrazů je možno i na zakázku dle přání zadavatele.

SÁRA SAUDKOVÁ


"Fotografie je zázrak, protože nám dovoluje zastavit a zakonzervovat čas...nedělám nic jiného, než že objektivem nasávám do negativů všechno, na čem mi záleží, co mám ráda a co spolehlivě pomine: lásku, radost, smutek i touhu, krásu, vůni dětí, samotu a čekání. Jsou to příběhy, které se mi honí hlavou a které čtu v lidech - listuji v nich jako v knize...každý člověk v sobě ukrývá své tajemství, které unese jen fotografie, aniž by prozradila všechno."


Sára Saudková se narodila se v roce 1967 v Zábřehu na Moravě, vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze.

Autorka aktivně a soustředěně fotografuje od roku 1999.

Věnuje se výhradně volné tvorbě - inscenovanými fotografiemi s typicky hravým, erotickým nábojem dokumentuje svůj soukromý život - loučení a čekání a to mezi tím: lásky, touhy, osamění... 

Fotografuje převážně akty. Jedná se o klasické, černobílé fotografie snímané na střední formát.

Píše kriminální a milostné thrillery, povídky a pohádky.


Klasická technika fotografie aneb "stříbro-želatinový proces".

Všechny vystavené fotografie jsou zhotovené původní, klasickou cestou, procesem, který využívá citlivosti solí stříbra vůči světlu - nebo přesněji, jeho schopnosti je rozkládat na elementární (černé) stříbro. Samotný postup se používá v této podobě již od roku 1871, letos tedy přesně 150 let. V praktickém provedení jsou tyto světlocitlivé soli (nejčastěji chloridy a bromidy stříbra) rozptýleny v želatinové vrstvě, a to jak na průhledném podkladě (tzv. negativu), tak i na papíře, kde pak následně vzniká výsledný obrázek, fotografie (tzv. pozitiv). V první fázi je nejprve ve fotografickém přístroji vytvořen negativ, který se dále chemicky vyvolává a ustaluje a který zachycuje výsledný obrázek s převrácenými barvami - co je ve skutečnosti bílé, je na negativu černé a naopak. Ve zvětšovacím přístroji se pak s negativem dále pracuje, přičemž je přes jeho optický systém osvětlován fotografický papír, opatřený již zmiňovanou světlo citlivou vrstvou solí stříbra. Tento pozitiv se pak opět chemicky vyvolává a ustaluje (tedy se zbavuje nadbytečných stříbrných solí, které by časem fotografii znehodnotily) a představuje již výslednou fotografii. Další často užívanou možností je pak tzv. sépiové tónování, kterým se dosáhne jak teplejšího výsledného tónu, tak se i zabrání případnému poškození černobílé fotografie časem, neboť ta je v původní podobě citlivá na přítomnost některých chemických látek v ovzduší.

Tento postup (začal se pro něj používat název "analogový") je oproti digitální fotografii o mnoho pracnější, neskonale dražší a náročnější, ale skýtá též řadu předností, ve které současnou fotografii předčí - jednou z nich je i mnohonásobně vyšší hustota bodů, ze kterých se obraz skládá, ale i hladkost přechodů světel a stínů a samozřejmě i určitá nadčasovost takto zachyceného motivu.